Oáza

Ještě dlouho po apokalypse, která dopadla na tenhle svět, bylo tohle místo Oázou klidu. A nutno říci, že dnes už málokdo ví proč tomu tak bylo. Co se ale ví, je, že Oáza vznikla vlastně nad nějakým tajným vojenským komplexem a že Oázu chránila veliká neviditelná Bublina, která dovnitř prostě nepustila nic zmutovaného. Nikdo neví, kdo vytvořil Bublinu. Hlavní je, že byla a chránila lidi, kteří se do ní dokázali dostat. Bublinu poháněl, stejně jako zbytek Oázy, velkej generátor. Nikdo nevěděl, jak fungoval (ani ti chytří vědci, co tu byli), ale to nevadilo, hlavně, že fungoval.

A tak se stala Oáza vyhlášeným místem obchodu a vůbec života široko daleko. Často sem mířili obchodní karavany, skupinky toulající se po pustině, které potřebovali doplnit zásoby, stejně jako jednotlivý lootři hledající svoje životní štěstí.

 

Jak už to bývá, tak všude se najde ale nějaký "hloupý člověk", který má tendenci ve všem vrtat. No a tak se stalo, že někdo spatřil červené tlačítko a rozhodl se vyzkoušet, co umí. A pak to velké červené tlačítko vypnulo chlazení generátoru, které nešlo znova nahodit.

Generátor se začal téměř okamžitě přehřívat a Bublina začala vypadávat. Jedinou možností bylo záložní řídící středisko a opětovné manuální nastartování chladícího okruhu. Jenže kolem toho rostli těžce zmutované Kopřivy!

    Že obyvatelé Oázy nejsou z cukru a že nějaké to popálení od kopřivy někoho, kdo přežil apokalypsu, nezabije? No, nezabilo. Jen mu totálně smazalo paměť. A snažit se vzpomenout si, co sem vlastně přišel dělat, pro někoho, kdo neví ani, jak se jmenuje, je fakt přetěžký úkol.

    Metodou pokus omyl se ale zjistilo, že o paměť lidé přichází jen přes den a tak se skupinka zoufalých (oprava - statečných) vydala, i přes mnoho násobnou převahu mutantů, k záložnímu středisku v noci. Po dlouhém a litém boji nakonec zvítězili a Bublina zase šlapala na chvíli dál.

Na chvíli.

 

    To, jestli obrovský výbuch generátoru způsobila sabotáž nebo repráky té příšerné kapela, co ji šerif Oázy někde vyhrabal, je dnes jen předmětem dohadů vožralů na místním baru. Jisté je, že Oáza z minuty na minutu přišla nenávratně o svoji výjimeč

nost a hlavně o svou ochranu před mutanty. Všichni měli najednou plné ruce práce s nenadálým a neobvykle velkým přívalem mutantů, kteří se za ty roky kolem Oázy nahromadili.

 

   A další problém na sebe nenechal dlouho čekat. Psyker, vládce mutantů, stvoření kterému někteří bezmyšlenkovitě padali k nohám (pokud je teda krutě zrovna nebolela hlava), klepal na brány toho, co z Oázy zbylo.

    Nejlepší řešení, které Oáza měla, byla bomba rozpřašující první generaci viru TIBD. A jak bylo v plánu, tak ta bomba s virem zabila vše živé v šiřém okolí. Tedy nejen mutanty, ale vše co dýchalo, chodilo či se jen plazilo. Malá hrstka obyvatel Oázy se skryla v prťavém bunkru pod Oázou a vyčkávali, až se to na povrchu “vyčistí”.

 

Zatím, co se přeživší snažili obelstit AI, která se zde probrala k životu v podzemním komplex, dorazilo do Oázy několik skupinek a karavan. Mnozí si skoro ani nebyli jisti, že jsou na správném místě. Oáza byla bez elektřiny, většina zdrojů vody byla kontaminovaná, jídlo žádné a vlastně tu nebyli ani lidi, kteří by s tím něco udělali. Nakonec se sice společnými silami starých i nových obyvatel Oázy povedlo nouzově nahodit elektřinu a nakonec si i poradit s kontaminací vody, ale situace stále není slavná, zvlášť potom, co kolem procházející militantní skupina unesla s AI. Nakonec ale se podařilo alespoň něco vylootovat z toho spadlého modulu z Ještědu, za kterým se vydala ta veliká výprava.

I nadále sem chodí lidé, co si pamatují největší slávu Oázu. A velice se diví, že je všechno jinak. Vypadá to, že obyvatelé Oázy, pokud chtějí přežít, se budou muset hodně snažit, aby tenhle fénix vstal z vlastního popela. A měli by rychle. Protože kdo ví, kdy to bude opravdu potřeba...